koehler-titulka

Umyvadlo jako solitér

Umyvadlo v koupelně, to není jen nutnost a hlavní funkční prvek. Může to být i ústřední motiv, na kterém je postavený koncept celé koupelny. V tomto případě však nehovoříme o klasickém bílém keramickém typu, ale o něčem méně tradičním. Variant umyvadel najdeme na trhu širokou nabídku.

umyvadla-jako-soliter-galerie

Barevná keramická umyvadla

Keramika se nevyrábí pouze v bílé barvě, která se nám při slově „sanita“ vybaví. Mnoho výrobců nabízí vybrané typy v různých barevných variantách od červené, přes žlutou, modrou a jiné. Velmi často se používá černá a béžová, též pastelové odstíny či zlaté a stříbrné povrchy. Najít se dají i výjimečné ručně malované kousky či typy s digitálním potiskem, nebo imitací zvířecí kůže, srsti apod. Pokud zvolíte výraznou barvu, nechte ji vyniknout a aplikujte tam, kde je obklad či stěrka v neutrálním odstínu. Dobře též vypadá absolutní kontrast (např. žluté umyvadlo s modrou stěnou v pozadí), ale to je extravagantnější řešení. Pozor si dejte i na tvrdost vody v dané lokalitě. Černé umyvadlo by v kombinaci s tvrdou vodou nebylo vhodnou volbou pro jednoduchou údržbu.

Skleněná umyvadla

Možná druhým nejčastějším materiálem je sklo. Představovat si však nemusíme jen čiré nebo matné. I v tomto případě lze rozehrát hru barev. Skleněná umyvadla se vyrábí nejen v jednobarevném provedení, ale též duhovaná či s různými aplikacemi a obrázky. I v tomto případě platí, že výrazné umyvadlo potřebuje vyniknout, a v klasicky řešené koupelně s barevným keramickým obkladem by působilo trochu nevhodně.

Umyvadla z umělého kamene

Umělý kámen není záležitostí jen kuchyňských desek a dřezů. Tento moderní materiál lze samozřejmě využít i do místa očisty. Když rozpočet dovolí, lze navrhnout a následně vyrobit umyvadlo, vanu či sprchovou vaničku na míru. Umyvadlo lze zapustit do desky bez spár, do materiálu jde frézovat, jde použít různé barvy a kombinovat je. Některé druhy jsou též lehce průsvitné a lze je podsvítit. Umělý kámen nepředstavuje jen možnost vlastního designu, na trhu se nabízí mnoho typizovaných prvků z tohoto materiálu, které mohou na první pohled vypadat jako z keramiky. Rozdíl poznáte na omak. Umělý kámen je teplejší, jeho další předností je opravitelnost, které u keramiky není možná. Cena je však často oproti keramice vyšší.

Dřevěná umyvadla

S trendy zvanými „eko“ nebo „bio“ a návratem čistě přírodních materiálů se začíná ve větší míře objevovat dřevo jako materiál na výrobu sanity. Z tohoto materiálu tak lze mít nejen umyvadlo, ale i vanu či sprchovou vaničku. Na výrobu se používá mnoho dřevin, od modřínu a cedru, přes ořech a třešeň až po exotický mahagon, wenge a teak. Cena těchto výrobků je relativně vysoká, odvíjí se od druhu dřeviny, designu a hlavně technologie výroby. Umyvadla se vyrábí sudovou technologií, z jednoho kusu dřeva nebo jako lepená. Bezpodmínečně musí být splněny dvě podmínky. Dřevo musí být rovnoměrně vysušeno na optimální vlhkost 8% a musí být opatřeno kvalitním uzavíracím nátěrem, jenž zabraňuje příjímání vlhkosti. Aplikuje se nejčastěji lak, popřípadě vosk či olej. I zde platí, že dřevěné umyvadlo není záležitostí „klasické“ koupelny. Ideálně se hodí k přírodním materiálům jako je kámen či ke keramice v neutrálních odstínech. Zajímavě vynikne v kontrastu s nerezem či sklem. Často se též používá do koupelen, kde jsou stěny pouze vystěrkovány.

Přírodní kámen

I zde můžeme hovořit o čistě přírodním materiálu. Ve většině případů jde o ruční práci a každý kus je tedy originál. Cena je stejně jako u dřeva závislá na technologii výroby a druhu kamene (např. žula, mramor, pískovec apod.). Při výběru je třeba zohlednit i povrchovou úpravu (leštění, impregnaci). Finanční náročnost není tak vysoká jako v minulých letech.

Nerezová umyvadla

Materiál nejvhodnější do veřejných prostor se v současné době objevuje i v privátních koupelnách. Jeho velkou nevýhodou je stejně jako u kuchyňských dřezů udržení povrchu v lesklém stavu. Na materiálu jsou vidět veškeré otisky a oschlé kapky vody. Kdo však touží po industriální či futuristicky vzhlížející koupelně, měl by o této volbě zauvažovat.

Tento výčet nejběžnějších materiálů lze doplnit i dalšími, například mědí, dekorakrylem, kamínky s pryskyřicí a dalšími, které na trhu buď jsou, nebo brzy budou.

Výběr není jen o materiálu, ale též o typy. Mnohá z vyjmenovaných se vyrábí k položení na desku či skříňku. U tohoto typu musíme vybírat buď z podomítkových nebo z vysokých stojánkových baterií. Trendem také je tzv. piedestalové umyvadlo, které stojí na noze – stojanu. Tento typ – solitér vynikne ve větším prostoru. Pokud nestojí přímo u stěny, kam lze dát nástěnnou či podomítkovou baterii, musíme dát vysokou stojánkovou. Kdo chce něco opravdu nezvyklého, může zapřemýšlet o stropní umyvadlové baterii – vedené ze stropu nad umyvadlo. Zmínit bychom měli též zapuštěný typ do desky (skříňky), což představuje spíše nadčasové než trendové řešení. Zde záleží na typu samotné desky. V případě, že se použije dřevotřískový základ nebo deska MDF (středně tvrdá dřevovláknitá deska) nelze umyvadlo instalovat se spodní montáží, tedy přisazené ze spodu desky. U těchto materiálů choulostivých na kontakt s vodou je nutné dát typ s montáží ze shora. Vidíme pak lem umyvadla. Varianta se spodní montáží se hodí například na kamennou desku, kde voda neohrozí okolní materiál.




NAŠI PARTNEŘI

Cech obkladačů České republiky Cech podlahářů České republiky Cech malířů a lakýrníku České republiky AVNH ČR Semináře

Renovace parket