07.07.2023 | Zprávy

RAKO letos slaví 140. výročí od svého vzniku. Značka tak patří v rámci českého průmyslu k unikátním a nejstarším.

Ve světě se řadí mezi úplně nejstarší výrobce keramických obkladů. Značka RAKO fungovala, ať se u nás i ve světě dělo cokoliv: Přežila změny politických režimů, války, krize, včetně těch energetických. I za 2. sv. války, kdy chyběl plyn pro vytápění pecí, vyvážela továrna své výrobky do 38 zemí.

Za spoustu let existence značku RAKO neponičila neuvážená rozhodnutí, fungovala, ať se u nás i ve světě dělo cokoliv. Ani za 140 let mentálně nezestárla, zdá se že právě naopak. Kdysi totiž dostala do vínku výbornou genetickou výbavu a v dlouhé historii měla štěstí na generace lidí, které budovaly její dobré jméno a provedly ji bouřlivými obdobími dějin. Přežila politické režimy zleva doprava, světové války, vážné krize včetně energetických. Mimochodem za 2. sv. války, kdy chyběl plyn pro vytápění pecí, respektive uhlí pro jeho výrobu, továrna vyvážela výrobky do 38 zemí! 

Keramika je bezesporu stálicí a materiálem proplouvajícím módními vlnami, které se vynořovaly a zanikaly ve stavebnictví i v architektuře. Po roce 1989 značka čelila adoraci ze strany investorů preferujících zahraniční, po léta nedostupné produkty. Poptávku navíc ovlivňoval ekonomický imperativ, což domácí výrobu na nově široce otevřeném trhu diskvalifikovalo. 

Od roku 1998 nastává nová etapa a restart, když rakouská společnost LASSELSBERGER kupuje všechny české keramičky, včetně největších v Chlumčanech, Horní Bříze a Rakovníku. Tři do té doby „konkurenční“ závody měly ovšem historicky společné obchodní aktivity a obchodní zastoupení v Praze i ve světě. Akvizici dovršilo v roce 2002 převzetí akciové společnosti RAKO. V následujících letech nový vlastník zásadním způsobem mění obchodní politiku na tuzemském trhu, což se projevilo poklesem podílu na českém trhu. Pro RAKO to byl impuls k nastartování ozdravného procesu. Pokles spotřeby na domácím trhu tím pádem předurčil orientaci na exportní trhy.

Člověk míní, příroda mění

Někdy stačí málo a dějiny se ubírají jinou cestou, rozhoduje počasí či klimatické vlivy. Živlem, který tradici vybudoval, byla v takřka pohádkovém příběhu tehdy ničivá voda. V roce 1882 ji nic nezastavilo a na Rakovnicku zatopila rozvíjející se uhelné doly. Ostravským uhlobaronům, kteří v druhé polovině 19. století koupili uhelný revír s vidinou skvělých zisků, překazila podnikatelské plány. Projekt podložený zásobami přírodního bohatství úspěšně začal a nikdo nečekal, že brzy skončí. Na druhou stranu, kdyby nebylo povodně, kde by dnes byly doly!? 

Investiční ztrátu se povedlo zachránit, a to pravé bohatství na investory čekalo ukryté v odpadu. Haldy hlušiny zbylé po těžbě uhlí byly plné lupku, sedimentární jílovité horniny ze dna prehistorického moře, jejíž podstatnou část tvoří minerál kaolinit. Přírodní katastrofa tak vytvořila nejslavnější české keramické závody a významnou součást průmyslového dědictví české země. 

Krátce na to v roce 1883 se rozjela výroba keramických produktů. Pod značkou RAKO vznikaly žáruvzdorné cihly a režné dlaždice. Rozvoj průmyslu a stavebnictví v Evropě v kombinaci s kvalitou produktů umožnily majitelům v období 1888 až 1938 expandovat. V polovině 20. let poptávka rostla natolik, že keramické obklady nezůstávaly doma, ale mířily za blízké hranice i za oceán. Čtyři písmena (RAKO) se dostala na stěny předních realizací té doby, některé potažmo na seznam chráněných památek – mozaikové obrazy v hotelích a lázních v Budapešti a Vídni, majolikové obklady v Obecním domě v Praze, secesní keramické obklady pražského hotelu Imperial, fasádní obklady tunelu Holland v New Yorku, lázní Amalienbad ve Vídni či Haviak v Basileji a další. Keramice fandila funkcionalistická architektura a její autoři. Značku RAKO vybírali do interiérů budov i na jejich fasády slavní domácí i světoví architekti – Josef Gočár, Adolf Loos či Mies van der Rohe.

Milimetry a metry

Válečná omezení výroby doznívala do roku 1946. Situace se následně vylepšila zapálením šesté tunelové pece. V polovině šedesátých let značka jako první přichází s technologií takzvaného rozprachového sušení. O československý vynález původně inspirovaný způsobem sušení mléka měli zájem po celém světě. V první polovině 70. let přichází modernizace v podobě technologie zdobení obkládaček sítotiskem a přichází retro éra s kolekcemi, které byly nezapomenutelné a podpultové. V podniku vzniklo výpočetní středisko s prvním počítačem! Nové investice do technologií začátkem milénia zaručují kolekcím nejenom vyšší kvalitu současně také viditelně atraktivnější design. 

Za posledních dvacet let došlo k zásadnímu zatraktivnění portfolia. K tradičním malým formátům dlažeb i obkladů přibyly výrazně větší, plochy se díky minimalizaci spár pohledově uhladily. V nabídce si zákazník vybere od drobné mozaiky až po formát o rozměru 60 x 120 cm. Tvůrcům nových designů pomáhají zdobicí a dokončovací technologie, jako například ABS, DryFix, HD Print, atd. Investice do modernizace výroby v období 2016 – 2022 představuje zhruba 2,5 miliardy Kč, což se vyplatilo, protože každoročně prezentované novinky drží na mezinárodních veletrzích krok se světovou produkcí. 

Od slov k činům 

V roce 1938 měly keramické závody kolem 1 400 pracovníků. V současnosti pracuje v celkem pěti výrobních závodech v České republice zhruba stejný počet zaměstnanců jako téměř před sto lety. 

Proměnil se objem výroby. Počátkem 20. století se ročně vyrábělo 250 tisíc metrů čtverečních a ze stovek tisíců jsou dnes desítky milionů. 

V posledních letech se společnosti LASSELSBERGER daří ročně prodat zhruba 28 milionů metrů čtverečních keramických obkladů. Pro představu – každý den se expeduje množství produktů odpovídající rozloze přibližně deseti fotbalových hřišť! Třetina výrobků zůstává doma, více než dvě třetiny celkové produkce jsou určené na export. K nejdůležitějším místům odbytu patří Německo, Rakousko, Francie, státy Beneluxu či Skandinávie. 

Zelená pro minulost i budoucnost

Označení „tradiční“ v sobě ukrývá přesah do minulosti, velký respekt k vytvořeným hodnotám, zároveň budoucí vize. Společnost LASSELSBERGER se podílí na vytváření nových budov, zároveň navazuje na historické dědictví. Díky pečlivě vedeným archivům a dovednosti zaměstnanců umožňuje profesionální restaurování řady originálních děl od RAKO autorů. Know-how zkušených odborníků se tak v nedávné době zhmotnilo v opravené kolonádě v Luhačovicích, prostorách Café Imperial v Praze či kupříkladu interiéru slavné brněnské vily Tugendhat. 

Tradice značky je založená na kvalitě, inovacích a spolehlivosti. Komplexní nabídka vyhoví poptávce napříč celým světem, s tím, že zohledňuje i lokální odlišnosti a požadavky klientů. RAKO dodává výrobky na téměř všechny kontinenty. Kromě toho nabízí systémová řešení, servis, což je nadstavbou a pro klienty řešením na míru. Stesky po nedostatku řemeslníků vzala jako výzvu – vybudovala vlastní školicí středisko a vychovává řemeslníky, kteří s kvalitními produkty odpovídajícím způsobem pracují. 

Reaguje na ekologická témata. Přidanou hodnotou a výhodou společnosti byly a dodnes jsou vlastní surovinové zdroje. Z 96 % využívaná ložiska v blízkosti závodů výrazně omezují produkci CO2 z dopravy. Do udržitelného trendu zapadá i fakt, že keramický materiál lze recyklovat, obnovovat. RAKO se ovšem může pochlubit zelenými certifikáty, které jsou standardem a součástí výroby.

O značce RAKO

Společnost LASSELSBERGER, s. r. o., slaví v letošním roce 140. výročí značky RAKO. Výrobky RAKO jsou dodávány celkem do více něž 90 zemí všech kontinentů. České obklady dokazují, že kvalitou a odolností opakovaně splňují požadavek vysoké úrovně, a to ve světovém měřítku.

Výrobky RAKO jsou tvořeny z 96 % tuzemskými surovinami přírodního původu. Závody vyrábějí ohleduplně k přírodě, a to zejména díky nemalým investicím do modernizace stávající produkce s použitím dostupných nejmodernějších technologií.

www.rako.cz