12.08.2022 | Zprávy

Nejen o proměně části výstaviště v jihočeské metropoli jsme si popovídali s hlavním inženýrem atelieru A8000, Zdeňkem Fuxem.

V loňském roce jste v Českých Budějovicích dokončili rekonstrukci pavilonu Z na výstavišti, který se otevřel během festivalu Země živitelka. Na projektu je velmi zajímavá multifunkčnost podlahy, tedy to, že na jedné straně unese podlaha traktor či výstavu traktorů a na druhé straně zde probíhá koncert orchestru nebo taneční představení. Jak se toho technicky podařilo docílit?

Původně jsme uvažovali o ponechání stávající betonové podlahy, která ale vykazovala řadu vad. Nechali jsme zpracovat sondy do podlahy. Ty nám ukázaly, že podklad není dostatečně zhutněný. Pravděpodobně se tak stalo v důsledku povodní v roce 2002. Proto jsme přistoupili ke kompletní výměně podloží podlahy a návrhu nové průmyslové podlahy z drátkobetonu se vsypem a strojně hlazeným povrchem. Právě ta nabízí poměrně efektivní a dobré multifunkční využití. 

Co bylo pro vás největší výzvou na projektu tohoto pavilonu? 

Největší výzvou bylo určitě vypracovat prováděcí projekt současně s realizací stavby. U projektu bylo náročné statické řešení, zejména posilování stávajících nosných ocelových konstrukcí ve vazbě na nové funkční využití, především zavěšování prvků pro scénografii do střešních konstrukcí a řešení nových fasád budovy, zejména navrácení profilových skel, které byly u původní haly realizovány a odstraněny během pozdějších stavebních zásahů. 

Co se zde podle vás nejvíce podařilo? 

Zřejmě nejvíce pyšní jsme v ateliéru na proměnu výstavního pavilonu na multifunkční centrum, které umožňuje prakticky jakoukoliv produkci, od výstavy traktorů po divadelní představení nebo koncert filharmonie.

Interiér je pojednán v neutrálním barevném spektru černé a bílé. Do vnitřního prostoru je nově propsána ocelová nosná konstrukce, která je z části odkryta – objektu tak dáváme více prostoru a umocňujeme jeho výstavní industriální až halovou podstatu. Do interiéru je propsán i materiál profilovaného skla, který nám přináší barevnost v lehkém odstínu zelenošedé.  

Z důvodu doplnění velkého množství soudobých technologií je nově přistavěná část budovy – technologická věž na západní straně pavilonu, kde jsou soustředěny technologie VZT a chlazení. Tímto se podařilo zachovat čistotu střešní krajiny, která je navíc akcentována použitím bílé hydroizolační fólie hezky sjednocující vizuální efekt bílého objemu.

Mohl byste uvést nějakou konstrukční zajímavost, na kterou jste v tomto projektu obzvláště hrdý?

Řešení fasád, které architekt požadoval provést v jedné rovině. Z toho důvodu bylo oproti původnímu stavu nutné posilovat stávající ocelovou konstrukci, vykonzolovat prosklené části fasád z profilového skla a z izolačních trojskel a vyřešit detaily osazení prosklených fasád pod úrovní podlahy horního podlaží. Toto se nám společně podařilo.

Byl jste při realizaci pavilonu T na výstavišti? Jste dodnes v ateliéru spokojeni, jak spolu tyto dvě budovy komunikují? 

Nebyl jsem přímo u projektu, ale řekl bych, že Pavilonu T se nesmírně ceníme. Při návrhu pavilonu Z jsme na tuto architekturu navazovali a pracovali s tím, aby obě budovy tvořili jeden celek. Prostor mezi budovami má potenciál vytvořit v budoucnu náměstí. Pokud se podaří realizovat nová plánovaná komunikace přes řeku Vltavu, tento prostor získá okamžitě další energii a význam. 

Vzpomenete si na nějaké konkrétní zajímavé řešení podlah u vašich projektů? 

Technicky náročné je řešení venkovní „podlahy“ parkovišť na střechách budov komerčních center a zejména tam, kde jsme navrhovali autobusového nádraží. Tyto podlahy jsou extrémně namáhané staticky, ale i povětrnostními vlivy, jsou náročné z pohledu dodržení jejich kvality, životnosti a zejména cenově. Celé souvrství skladby podlahy musí vyhovět požadavkům na jejich voděodolnost, kondenzaci vodní páry v konstrukci a vyhovět tepelně technickým požadavkům, které se neustále zpřísňují. Při řešení těchto podlah musí být použity nejkvalitnější materiály tepelných izolací a hydroizolací, speciální odolné betony.

Zdeněk Fux vystudoval SPŠ Stavební, České Budějovice. Od roku 1994 působí v ATELIERU A8000 a později A8000. Na pozici hlavního inženýra se podílel na úspěšných realizacích studia, jako jsou obchodně dopravní centrum Mercury, obchodní centrum OC Martin, obchodní centrum IGY 1 a IGY 2, obchodní dům Družba, obchodní galerie Přerov, domov pro seniory Bechyně, povozní areál Povodní Vltavy v Českých Budějovicích či pavilon Z v na Výstavišti České Budějovice. V současné době pracuje na projektu zimního stadionu v Hluboké nad Vltavou. 

Ateliér A8000 založený Martinem Krupauerem a Jiřím Stříteckým patří po více než tři dekády mezi přední česká architektonická studia. Pracuje na nejširším spektru projektů velkého významu, rozsahu i obtížnosti. V roce 2020 byl oceněn titulem Stavba roku za projekt Společenského centra Sedlčany. Mezi nejvýraznější realizace studia patří například architektonické řešení multifunkčního sálu Fórum Karlín v Praze. 

Předchozí článek   1 / 289   Následující článek