09.04.2021 | Zprávy

V souvislosti s klimatickou změnou a jejím dopadem na životní prostředí měst se mluví o nutnosti realizovat více opatření tzv. modrozelené infrastruktury. Jak zjistil nedávný průzkum Frank Bold Advokáti a Zeleného kruhu, jedním z nejoblíbenějších opatření, která obce realizují, je výsadba stromů. Zejména v centrech měst ale může jít o opatření složité: limitují ho faktory jako památková ochrana, dopravně bezpečnostní ohledy, konflikty se sítěmi technické infrastruktury. Řešením mohou přinést zelené stěny.

Zelené fasády místo stromů
Představme si situaci proluky v řadě historických bytových domů. Je třeba dodržet uliční čáru a výše zmíněné problémy neumožňují dosadit stromy na ulici. Přesto dokážeme prostor zásadně ozelenit: využít zelenou stěnu. Pokud nelze využít popínavé rostliny nebo osázet fasádu do ulice, mohla by se zeleň osadit z druhé strany.

Ozeleněná fasáda se díky velké ploše dokáže svými blahodárnými účinky vyrovnat vzrostlým stromům. Pohlcuje hluk, pomáhá čistit vzduch od škodlivých mikročástic a ochlazuje odpařováním vody mikroklima. Na rozdíl od stromů ještě pomáhá s izolací domu před přehříváním. Na jižních fasádách je možné ušetřit až 30 % energie potřebné na klimatizaci. Naopak na severních stěnách bylo prokázáno 8% snížení energetických ztrát díky porostu břečťanu. Na jižní stěny se lépe hodí opadavé popínavé rostliny – kvůli zachycení tepelného záření v zimě. Zelené fasády mohou zvyšovat lokální biodiverzitu a představovat i výrazný architektonický prvek.

Vertikální zahrady potřebují profesionální přístup
Dávno známou variantu reprezentuje porost popínavých rostlin, například břečťanu, jež rostou v zemi u paty stavby a pnou se po fasádě nebo po nějakém opěrném systému. Moderní variantou se staly tzv. „vertikální zahrady“. Jde o stěny osazené rostlinami, které koření v technickém systému upevněném na fasádě. Tyto stěny jsou technicky komplikovanější. Vždy vyžadují zajištění závlahy a použité druhy rostlin musí mít na závlahu podobné nároky, individuální řešení závlahy může být složitější. 

Je vhodné zajistit spolehlivost závlahy čidly, která případný problém zachytí dříve, než rostliny uschnou. Potřebujeme také zajištění živin pro rostliny. Je dobré dát si pozor, aby technické řešení předcházelo vymrzání kořenového systému rostlin. Většina systémů řešení zelených fasád také vyžaduje zvýšenou statickou únosnost fasády (hmotnost mezi 75 – 150 kg na m2). Jakákoliv zelená fasáda vyžaduje údržbu.

Odběr pitné vody
Masovější rozšíření zelených stěn se závlahou může znamenat zvýšený odběr pitné vody na závlahu. Dle zvoleného konstrukčního systému může zelená stěna vyžadovat ve vrcholném létě jeden až třináct litrů závlahy na m2 denně. Je proto vhodné činit co nejvíce opatření, která přispívají ke snížení objemu odebrané pitné vody.

Jak na to? Rostliny většinou nespotřebují všechnu vodu ze závlahy. Tuto vodu je ideální zachycovat a po přefiltrování ji opakovaně na závlahu využívat. Přefiltrování je nutné, aby voda se zbytky živin a půdy nezanášela závlahový systém.

Šetření vodou jdou vstříc i technologické firmy, které tyto fasády vyvíjejí. „Při vývoji našeho nového systému pro stavbu zelených stěn jsme se soustředili na jeho šetrnost. Naše staré fasádní systémy měly spotřebu vody až 10 litrů vody na metr čtvereční fasády. U nového systému Flora Panel jsme díky správné skladbě rostlin a spolupráci s firmou Isover snížili spotřebu vody až na 0,4 litru vody na metr čtvereční denně,“ vysvětluje Filip Goldman ze společnosti Flora Urbanica, která se výrobě zelených stěn věnuje.

K úspoře vody lze také doporučit zachytávání dešťovky. Variantu přináší i využití takzvané šedé vody. 

Jak se na to dívá zákon
V případě novostavby bude řešení externí zelené stěny součástí projektu a schvalovacího procesu na stavebním úřadě. Co dělat v případě, kdy chcete pořídit zelenou stěnu na již stojící budovu? „U popínavých rostlin usazených u paty domu nebo například uchycených na jednoduchém roštu se obejdete bez stavebního úřadu. V případě rostlin kořenících v technickém systému, upevněném na fasádě, záleží na zvoleném technickém řešení,“ uvedl Stanislav Kutáček z Frank Bold Advokáti.

Z hlediska stavebního zákona může jít o výrobek plnící funkci stavby upevněný k fasádě, kdy nebudete potřebovat ani ohlášení. Nebo může jít o stavební úpravu, která změní vzhled stavby a zasáhne do nosné konstrukce, pak bude potřeba stavební povolení. „Výkladová praxe stavebních úřadů se může lišit,“ doplňuje Stanislav Kutáček. V případě památkově chráněných staveb, například staveb v památkové zóně, je předpokladem souhlasné stanovisko orgánu památkové péče.

Adaptace na klimatickou změnu
Přes své specifické nároky je zřejmé, že jakákoliv větší zelená plocha ve městě zásadně zlepšuje mikroklima, a tedy i život lidí. Dobře to poznáváme z tepelných map měst, kde zelené plochy v letních měsících vykazují až o několik stupňů nižší teploty. Vzhledem k očekávanému růstu průměrných teplot a častějšímu výskytu teplotních extrémů mohou zelené stěny přispět jako dílek mozaiky k adaptaci na tyto průvodní jevy klimatické změny.

Článek vznikl jako součást projektu Udržitelné stavitelství ve Frank Bold Advokáti.

Foto: Extenzivní zelená fasáda: Spotřeba vody 0,4 litru / m2. Mezi rostlinami můžete nejčastěji vidět různé sukulenty jako na zelených střechách či suchomilné traviny.

Foto: Intenzivní zelená fasáda: Spotřeba vody 4,5 litru / m2. Využívá rostliny náročnější na spotřebu vody, například geranium, ostřici či mátu.